O domově

Charakteristika zařízení

Soukromý dětský domov, s.r.o. Budišov – Holeje je soukromým školským zařízením pro výkon ústavní výchovy pro děti a mládež. Koncepčně je pojat jako rodinný typ. Kapacita v Soukromém dětském domově, s.r.o. Budišov – Holeje je 32 dětí ve věku od tří do osmnácti let, případně do ukončení přípravy na budoucí povolání do 26ti let.

Děti jsou rozděleny do čtyř rodinných skupin, jejichž základ tvoří vícepočetní sourozenci. Sourozenecké vztahy jsou dle možností respektovány i při umístění do pokojů. U každé rodinky se střídají pouze dvě vychovatelky, aby byly vzájemné kontakty co nejméně narušovány.

Vznik zařízení

Soukromý dětský domov, s.r.o. Holeje byl do sítě škol a školských zařízení zařazen dne 1. 1. 2000. Činnost dětského domova je vymezena § 24 zákona 395/1991 Sb., o školských zařízeních ve znění pozdějších předpisů.

V lednu 2000 byly v domově provedeny poslední přípravné a úklidové práce a první děti byly umístěny prostřednictvím Dětského diagnostického ústavu Brno dne 1. února 2000.

Výchovné cíle

Zázemí

Sourozenecké vztahy jsou dle možností respektovány i při umístění do pokojů. Učíme děti udržovat a upevňovat kamarádské vztahy, vzájemně si pomáhat a rozvíjet sociální cítění.

Výchova

Nezbytnou součástí výchovného cíle je i upevňování základních hygienických návyků, zvládnutí jednoduchých domácích prací.

Aktivity

Zvyšujeme fyzickou kondici dětí, prohlubujeme znalost z oblasti výtvarné výchovy, rozvíjíme hudební nadání, účastníme se kulturních, sportovních i společenských akcí.

Rozvoj

Prohlubujeme u dětí základy společenského chování, preferujeme slušné chování v domově, ve škole i na veřejnosti. Učíme děti znát hodnotu peněz a způsob jejich vydělávání.

Našim cílem je, aby děti byly připravené na samostatný život.

Součástí plánu je výchova dětí ve stabilním kolektivu rodinné skupiny. Respektujeme skutečnost předchozí (v mnoha případech dlouhodobé) negativní zkušenosti, vlivu dysfunkčního rodinného prostředí.

Zajímavosti

Domov se nachází v objektu bývalého statku, v krásném prostředí Českomoravské vrchoviny nedaleko obce Budišov. V těsné blízkosti domova je rybník Pyšelák.

V někdejší vsi Holejích stávala tvrz, která se r. 1573 připomíná jako pustá. Nic bližšího o tvrzi známo není. Později v lokalitě vznikl dvůr, který byl koncem 18. století rozparcelován. O podobě tvrze Holeje neexistují žádné informace.

Budišov, nedaleký zámek přestavěný z vodní tvrze, je dobrým příkladem barokních vesnických šlechtických sídel. Díky starostlivé péči Moravského zemského muzea je i dnes v dobrém stavu. Návštěvu Budišova doporučujeme spojit s okružní cestou po nedalekých tvrzích Pyšel a Nárameč, které představují hodnotnou ukázku středověkých sídel drobné šlechty.

Dnešnímu zámku předcházela tvrz, jejíž hlavním obranným prvkem byla voda z blízkého rybníka. V době pozdní gotiky se jednalo se o hradbou vymezený lichoběžníkový areál délky 32 metrů a šířky 14 – 31 metrů, skrytý v hmotě dnešního zámku. Vstupní brána se nacházela v dnešní poloze, tzn. na jižní straně.

Exteriér, stavební vývoj: Dnešnímu zámku předcházela tvrz, jejíž hlavním obranným prvkem byla voda z blízkého rybníka. V době pozdní gotiky se jednalo se o hradbou vymezený lichoběžníkový areál délky 32 metrů a šířky 14 – 31 metrů, skrytý v hmotě dnešního zámku. Vstupní brána se nacházela v dnešní poloze, tzn. na jižní straně. Její ochranu zajišťoval jednak vodní příkop, jednak hranolová věž vystupující výrazně do příkopu před jižním čelem tvrze. Budovy tvrze přiléhaly k obvodové hradbě na jižní a východní straně. Nejvýznamnějším z nich byl patrně velký lichoběžníkový palác na východě, zpevněný nárožními pilíři. Pozoruhodným fortifikačním prvkem pozdně gotické tvrze byla protáhlá obdélníková bašta s oblým čelem, vystupující z obrysu hradeb na severozápadě. Za Václava Berky z Dubé v poslední čtvrtině 16. století vznikla budova s průjezdem a obytné křídlo na severu. Významná barokní přestavba, která zcela změnila charakter objektu, proběhla za Paarů. Severní křídlo bylo zbouráno a znovu vyzdviženo a západní a východní přízemí starší obvodové zástavby bylo změněno na salu terrenu se štukovou výzdobou. Pozdně gotická bašta dostala podobu barokní kaple a vstup do objektu zprostředkoval nový kamenný most. Zámek dostal druhé patro, které odstranilo jeho původní členitou podobu. Bylo upraveno rovněž předzámčí a v okolí zřízen park, spojený se sala terrenou dlouhým schodišťovým průchodem.

Interiér: V prostorách zámku – zvláště ve východním křídle – se dochovala štuková výzdoba a nástěnné malby.

Současný stav: Zámek, stojící na severovýchodním okraji stejnojmenné obce, se dochoval v podobě jak byl popsán výše. Je to čtyříkřídlá dvoupatrová budova zhruba lichoběžníkového půdorysu se zbytky arkád v nádvoří. Přichází se k ní od jihu, kde stojí hospodářské budovy; zámecká brána je dostupná po mostě přes příkop. Vstupní průčelí budovy má střední rizalit a fasádu členěnou pilastry, v přízemí i bosáží.